Pojďme se podívat na jednotlivé vlastnosti davu, který tvoří retailoví obchodníci a davu, který je tvořen obchodníky institucionálními.

(Tato charakteristika institucionálních obchodníků platí pouze v krátkém období.)

Je třeba upozornit, že výše uvedená charakteristika davu tvořeného institucionálními obchodníky platí pouze v krátkém období. V dlouhém období jsou totiž institucionální obchodníci do značné míry ovlivněni vklady a výběry svých klientů (veřejnosti), takže se jejich vlastnosti budou více podobat retailovým obchodníkům. Navíc v dlouhém období se vyskytuje jev, který bychom mohli označit za globální nákupní nebo prodejní paniku a rozpoznávat, zda je dav tvořen retailovými nebo institucionálními obchodníky by postrádalo smysl. Dav jako dav.

Všimněte si, že v krátkém období vlastnosti davu institucionálních obchodníků mají určité rysy racionality a mohou nám tak připomínat spíše charakteristiku jedince než davu. Dav institucionálních obchodníků se jednoznačně odlišuje od davu retailových obchodníků tím, že se s ním velice obtížně manipuluje. S retailovými obchodníky lze naopak manipulovat velice snadno. S manipulací se proto setkáváme nejčastěji na málo likvidních trzích, kde má retail většinové zastoupení. Další zajímavou vlastností davu institucionálních obchodníků je tendence tvořit významné trendy a udržitelnost myšlenky, která tyto trendy drží při životě. Pokud trh, tvořen z většiny institucionálními obchodníky, začne reagovat na nějakou významnou událost, potom je docela pravděpodobné, že se tato událost bude zohledňovat i v budoucnu – obchodníci na ní jen tak nezapomenou. Naopak dav retailových obchodníků má mnohem větší tendenci jednat impulzivně na jakoukoliv novou příchozí událost bez ohledu na události předešlé.

Znát strukturu davu je také užitečné při zohledňování postojů ostatních účastníků trhu. Dost často se setkávám s názorem spekulantů, který je založen na principu, že všichni retailoví obchodníci jsou hlupáci, a proto se v drtivé většině případů pletou. To poté spekulanti aplikují v obchodování tak, že činí opačná rozhodnutí, než má velká většina retailu. Tento princip spekulace může částečně fungovat na trzích, kde dominují institucionální obchodníci, protože na špatném rozhodnutí retailu v podstatě vydělávají. Vůbec ale nemusí fungovat na trzích, kde dominuje retail, protože když si většina obchodníků myslí, že trh půjde nějakým směrem, pak podle toho i jedná a nakonec se tímto směrem cena skutečně pohne.

Zatím popisuji věci velmi obecně a zcela jasně z toho nevyplývá, jak se rozhodovat o nákupu nebo prodeji. Tím vším se budu zabývat až později. Nejprve chci, aby bylo jasné, na čem se budou stavět jednotlivá rozhodnutí, a jak trh obecně vnímat z pohledu sentimentální analýzy, což je pro chápání principů spekulace nezbytné.

Článek napsal Pavel Šafařík, diskutovat k tématu lze na www.optionslock.cz