Pokud si vzpomenete například na nedávný zajímavý vývoj ceny akcie ČEZu, pak si málokdo tento vývoj spojí s něčím jiným, než s událostí okolo zavedení darovací daně na emisní povolenky. Mohli bychom tedy s určitým přesvědčením tvrdit, že cenou akcie v daném období hýbal dav.

Pokud tedy lze s určitým přesvědčením odpovědět na otázku, proč cena aktuálně stoupá nebo klesá, pak v takový okamžik na trhu může (samozřejmě není pravidlem, existuje pár výjimek) panovat davové jednání. Na tuto otázku pochopitelně nelze pokaždé jednoznačně odpovědět. Ve většině případů je to dost obtížné, ale pokud nezávisle na sobě 9 z 10 obchodníků poukáže na tu stejnou událost, která v daný moment hýbe cenami na trhu, pak z toho můžeme vyvodit, že přítomnost davového jednání na trhu je velice pravděpodobná. Z toho také plyne, že ne každý pohyb cen lze přisuzovat davovému jednání, jak se někteří obchodníci mylně domnívají.

Velká většina profesionálních analytiků se snaží vysvětlit jakýkoliv pohyb cen na trhu. To ovšem s konkrétním přístupem k trhům není možné. Například zastánci teorie efektivních trhů dokážou odůvodnit pohyby cen, když na trhu vládne poklidná atmosféra a převážná většina obchodníků je schopna se rozhodovat racionálně. V takové situaci je ale podle sentimentální analýzy nemožné odůvodnit pohyb cen, protože každý může mít úplně jiné cíle a rozhoduje se na základě mnoha faktorů, z nichž většinu ani není možné vypozorovat (např. účetní výkazy, finanční ukazatele, technická analýza, analytická doporučení, tipy od jiných obchodníků a mnoho a mnoho dalších faktorů). Naopak při velice vypjaté situaci na trhu, kdy jsou účastníci trhu ovlivňovány davem a pohyby cen jsou podstatně větší než obvykle, zastánci teorie efektivních trhů v některých případech nebudou schopni dle svého přístupu takové pohyby racionálně vysvětlit. Naopak sentimentální analýza dokáže tyto pohyby cen bez problémů odůvodnit, protože okruh faktorů, podle kterých se většina účastníků trhu rozhoduje, se podstatně zúží (často pouze na jeden jediný). Sentimentální analýza může svým způsobem působit jako jakýsi protiklad teorie efektivních trhů, ale ve skutečnosti pouze hlouběji vysvětluje některé pohyby cen na trhu, které by teorie efektivních trhů jinak nedokázala odůvodnit a naopak. Je tedy zřejmé, že sentimentální analýzu nemůžeme aplikovat na všechny trhy a za každé situace. To zkrátka není možné. Úkolem sentimentální analýzy je soustředit se pouze na takové případy pohybu cen, kdy lze nějakým způsobem prokázat, že se jedná o působení davového jednání.

K čemu používat sentimentální analýzu?

Určitě je velice důležité vědět kdy, jak a na co využít sentimentální analýzu. S její pomocí můžeme spekulovat prakticky na cokoliv. Využijeme ji při spekulaci na hospodářské výsledky firem, pro předvídání významného pohybu na trhu, pro předvídání obratu trendu, ale i pro předvídání stagnace na trhu. Ve své podstatě má takřka stejné využití jako technická i fundamentální analýza ale s tím rozdílem, že pro své rozhodování vycházíme z jiných závěrů. Výhodu má ten obchodník, který dokáže rozpoznat, kdy je vhodné využít jednotlivé přístupy k analyzování trhů a jejich kombinace. Sentimentální analýza je výborným doplňkem jak pro technickou tak fundamentální analýzu. Koneckonců jsou všechny 3 přístupy k analyzování trhů mezi sebou navzájem propojeny, jen je třeba umět z toho interpretovat správný závěr.

Představte si situaci na trhu, kdy cena aktiva stoupá a blíží se k velmi silné psychologické hranici 100 USD, kterou se již delší dobu nedaří prolomit. Technická analýza nám říká, že pokud cena dojde na hranici 100 USD a odrazí se od této úrovně zpátky dolů, je vhodné prodávat a pokud bude proražena, je vhodné nakupovat. Závěr plynoucí z technické analýzy je nadevše srozumitelný a prostý. Sentimentální analýza je ale podstatně komplikovanější, protože zde nepracujeme s žádnými konkrétními čísly ani fakty, ale pouze s dojmy, které se snažíme uspořádat do pravděpodobných scénářů. Jednotlivým scénářům pak přikládáme důraz a podle toho nejpravděpodobnějšího pak jednáme. Jedná se o extrémně subjektivní analýzu založenou na intuici. V žádném případě však nejde o prosté věštění, ale o seriozní spekulace, které zakládáme na nějakém reálném scénáři. V následujících článcích se vám pokusím nastínit, co všechno lze podle chování obchodníků vypozorovat a jak sestavit pravděpodobné scénáře dalšího vývoje obchodování. Budu přitom navazovat na myšlenky a přístupy André Kostolanyho a Gustave Le Bona, kteří mě k tomuto přístupu analyzování trhů inspirovali.

Článek napsal Pavel Šafařík, diskutovat k tématu lze na www.optionslock.cz