Existence pozitivního a negativního sentimentu v rámci přehnaných reakcí obchodníků na určité zprávy nebo změny ve fundamentu jsou dalším z mnoha faktorů, které vyvracejí teorii efektivních trhů. Přehnané reakce obchodníků vznikají tehdy, jsou-li uveřejněna nějaká příchozí data, nebo události, které významným způsobem ovlivní náhled obchodníků na daný trh. Na takovém trhu je přítomno silné davové jednání, jehož hnací ideou bude právě ona zveřejněná událost. Na trhu nejprve dochází (nebo teprve dojde) k náhlé změně ve fundamentu, ale přehnané reakce obchodníků následně zapříčiní silné vychýlení ceny aktiva od jeho vnitřní hodnoty. Po nějaké době opět dojde k vyrovnání ceny aktiva s jeho vnitřní hodnotou. Přehnané reakce obchodníků tak nabízejí jedny z nejlepších příležitostí pro spekulace. Nejprve je možno vydělat na „neopodstatněném“ pohybu a poté je možno vydělat i na následném zpětném návratu do „normálu“. Myšlenka, že můžeme vydělat na přehnaných reakcí obchodníků tím způsobem, že se připojíme na stranu davu, je v podstatě jedním z faktorů, které tyto přehnané reakce ještě více umocňují. Je to něco podobného jako „hra na většího hlupáka“. Ta spočívá v tom, že spekulant spekuluje na to, že ostatní spekulanti budou spekulovat na to, že my budeme spekulovat, což umocňuje nafukování cenových bublin.

Přehnané reakce obchodníků se budou významným způsobem lišit v návaznosti na konkrétní události nebo změny ve fundamentu. Z tohoto důvodu je dobré si definovat charakter zveřejněné zprávy. Zprávy můžeme obecně dělit podle rozsahu na trhu, podle časové souvztažnosti, podle míry očekávání jejího zveřejnění a v neposlední řadě podle doby trvání události. Charakter zprávy má naprosto zásadní vliv na to, jaké reakce obchodníků můžeme po jejím zveřejnění očekávat.

Podle rozsahu na trhu můžeme zprávy rozdělit:
       na makroekonomické
       na oborové/segmentové
       na mikroekonomické

Makroekonomické zprávy mají velký vliv na celkový pohyb indexů, přičemž ale nemůžeme očekávat, že výrazným způsobem ovlivní konkrétní trhy, protože jejich obchodování je zpravidla ovlivněno i jinými faktory. Oborové nebo segmentové zprávy (týkající se například pouze bankovnictví nebo stavebnictví) mají už poměrně podstatný vliv na konkrétní trhy – budou hrát významnou roli při obchodování jednotlivých titulů z daného oboru a rovněž mohou mít i nějaký vliv na celkový pohyb indexů. Největší vliv na obchodování konkrétního trhu mají zprávy mikroekonomické, které se týkají pouze jedné akciové společnosti – obchodníci na ně kladou největší důraz při obchodování konkrétního trhu. Někdy se stane, že původně mikroekonomická zpráva má následně vliv na celý segment nebo na celý národní trh, ale jedná se o výjimečné případy a pohyb okolních trhů zdaleka není tak silný jako na trhu, kterého se zpráva původně týkala. Rovněž musíme počítat s tím, že některá mikroekonomická zpráva může být u jiného finančního instrumentu třeba zprávou makroekonomickou. Například razantní snížení zásob ropy bude mít velký vliv na zvyšování její ceny. Z pohledu komoditního trhu bychom mohli říct, že se bude jednat o „mikroekonomickou“ zprávu. Taktéž ale bude mít dopad na akciový trh, ale zde zpráva bude mít oborový a zároveň makroekonomický charakter.

Podle časové souvztažnosti můžeme zprávy rozdělit:
       na zprávy o minulosti
       na zprávy o přítomnosti
       na zprávy o budoucnosti

Je poměrně důležité si uvědomit, do jakého času zpráva zasahuje, protože to má velký vliv na reakce obchodníků. Zprávy o minulosti nás informují o nějaké změně fundamentu v minulosti, ale nyní už od nich nemůžeme očekávat, že by významným způsobem ovlivnili rozhodování obchodníků. Nemají tedy téměř žádný dopad na obchodování. Zprávy o přítomnosti nás informují o tom, co se děje právě nyní. Popisují změnu ve fundamentu právě v danou chvíli. U těchto zpráv se mohou vyskytnout přehnané reakce obchodníků. Může se jednat například o zveřejnění hospodářských výsledků nebo informování o právě probíhajících živelných katastrofách apod. Zprávy o budoucnosti nás informují o tom, co se teprve stane, nebo co se může stát. Tyto zprávy se mohou plést se zprávami o přítomnosti a neměli bychom je mezi sebou zaměňovat. Liší se v tom, že ke změně ve fundamentu v momentě zveřejnění zprávy nedochází, ale teprve k ní dojde, ovšem nemusí. Tyto zprávy nás mohou informovat například o tom, že nějaké společnosti hrozí pokuta nebo se může jednat o profit warning (protože zveřejněné výsledky hospodaření v tento moment ještě neznáme a teprve se je dozvíme). Po zveřejnění těchto zpráv se poměrně často vyskytují přehnané reakce obchodníků a nabízejí se tak poměrně slušné příležitosti pro spekulace. Obzvlášť tehdy, pokud změna ve fundamentu pouze hrozí, ale v budoucnu k ní nikdy nedojde.

Článek napsal Pavel Šafařík, diskutovat k tématu lze na www.optionslock.cz